Dnes je to přes půl roku, co jsem se vrátila z cesty. Konečně jsme se dokopala k úplnýmu dokončení článků a strašně mě bavilo vzpomínat a prožívat to celý znovu. Po návratu jsem dostávala spousty otázek. Zkusim shrnout, za co to stálo i co nebylo úplně sluníčkový.. Co mi cesta dala? Určitě boží pocit. Boží pocit z uvědomení si sebe sama, přírody kolem nás, užívání si samoty (do tý doby jsem nebyla schopná si sama jít sednout ani na kafe!)…
Dnes jsem se mohla rozhodnout, jestli půjdu pěšky po špatně zančený cestě, kam nikdo jiný nešel, nebo že pojedu s ostatníma lodí v 7:30 a zbytek dne půjdu do Santiaga. Původně jsem byla pro variantu pěšky, ale když jsem si o tom pak četla, jak se lidi ztrácí a že bych šla úplně sama, tak jsem se na to vykašlala. Kilometrově jsem ušla stejně, jako kdybych šla po centrální cestě, takže to není ani žadnej podfuk. Loď nám jela v…
Ráno jsem trochu zaspala a vstala „až“ v 7 hodin 😀 Jojo takhle se tady jede.. Aspoň je vidět jak dobře se mi spalo. Nasnídala jsem se a kolem 8 vyrazila. Konečně jsem se zas cítila úplně skvěle. Dneska mě nic nebolelo, ani achillovky, ani koleno, prostě nic. Díky tomu jsem úplně frčela. Zastavila jsem se až po 12km v původnim dnešnim cíli 😀 Po cestě ale byly opět zážitky jako přecházení hrozně vytížený silnice nebo přechod starodávnýho mostíku za…