Dnešní plán byl jasnej – oddychový den . Já i Vicky i Keith jsme se večer dohodli, že  to dneska nebudeme nijak hrotit, protože přišel den, kdy se tělo snaží na všechno zvyknout a my byli unavený, bolavý a plný puchýřů.

Vstali jsme kolem 7, bohatě se nasnídali houstičkama s chorizem a vyšli v naší trojici. Celou cestu jsme moc nemluvili a každej byl spíš ve svym vlastnim světě. Vicky pořád chodí se sluchátkama v uších, Keith zas myslí jen na to, aby jsme stíhali 5km/hod a já se kochám přírodou 😀 Takže je to spíš tak, že spolu sice jdeme, ale každej jde sám.  Do Golega jsme došli asi za hoďku a půl, tak jsme si tam aspoň ještě sedli na kafe a tak. Golega je město známý hlavně svýma koňma, proto jsou všude jejich podobizny. Pro mě, jako bývalýho koňáka, to tu má ještě boží vůni hnoje 😀 Jelikož je to konečně trochu větší město po cestě, potkávám lékarnu a kupuju si tu zásoby sterilních jehel na puchýře a vychytávku na bolavý koleno.

Albergue ve fakt PIDI vesničce Sao Cateano je od Golegy asi 5 km, takže se ubytováváme už v 10:30. Je to obří dům s velkou zahradou a zahradnim domečkem, kde nám paní ustalala a tak ho máme jen pro sebe. Pecka! A ještě k tomu máme 3 přítulný psy! Jsme nadšený! Celý den pak poleháváme, relaxujeme a snažíme se moc nechodit.

Večer jsme večeřeli s paní domu a jejíma dětma a dokonce jsme se tady zase setkali s Australankou Irmou, která má taky bolavý nohy 😀 K večeři jsme měli zeleninovou polívku, těstoviny s masem a salátem a jako dezert syn upekl nějakou buchtu. Víno samozřejmě included 😀 Takže jsme lehce unavený s Vicky usly už asi v 9 hodin…

Dnes ušlápnuto : 12,5km

Dnes utraceno: 20e albergue, 10e večeře, 2,5e kafe+půlka pastry

náš baráček!