10.den Cernache – Coimbra

10.den Cernache – Coimbra

Ráno se mi nechtělo moc vstávat a tak jsem budík zatípla a spala skoro do 7, což bylo dost příjemný 🙂 Posnídala jsem svoje sušenky a divnověc – asi zkříženou hrušku s jablkem.

Dnešní ranní cesta byla furt nahoru a ještě po silnici, takže nic moc zážitek dokud jsem nedošla k takovýmu kostelíku odkud se to stočilo do lesa a OH MY GOD. Byla jsem zas bez sebe. Já vim, že se tady dost rozplývám nad krajinkama atd, ale prostě mě to tak nějak na cestě chytlo a nějak jsem se naučila si tu krásu užívat a hlavně VNÍMAT! Ale tenhle les!!! Na ten fakt nezapomenu.. Strašně to tam vonělo, byla ještě mlha, slyšela jsem zvířata a jak jsem tam byla sama tak jsem zas měla na krajíčku. Byla jsem v nebi snad. Navíc když se z toho lesa pak vyšlo (byl teda dost krátkej, ale božskej) tak tam byla zídka s poutnickýma botama přebarvenýma na žluto a modro a po zídce si poutnici psali vzkazy, nemohla jsem tam chybět a tak tam můj vzkaz zaručeně najdete 🙂

Pak se sešlo zas do městečka a šlo se po silnici. V dalšim městečku už bylo café , kde jsme si potvrdili všichni, jako to tam bylo krásný a každý vyrazil zas dál. Já si dala kafe a pasteis <3 A taky bych chtěla říct, že  v tomhle pidi café měli zamykací záchod! 😀

Potkala jsem tu Vicky a s tou jsme pak došly až do Coimbry. Je to velký město takže se to předměstí táhlo dost dlouho. Příchod nad Coimbru, která je na druhym kopci, byl boží, protože to byla taková vyhlídka přesně dělaná na krásný fotky. Viděla jsme malý kostelíček a chtěla jsem se podávat dovnitř, tak jsem přemluvila Vicky ať jde se mnou, přes nějaký lidi jsme se tam vetřely no a co tam nebylo, rakev s mrtvolou! Tak jsme se hned otočily a spěchaly ven 😀

Albergue tady je docela daleko od centra, ale zase je to levný a u tý vyhlídky. Před albergue jsme potkaly Irmu, která dneska pokračovala dál a tak jsme se loučily, takový smutný, že jsme přicházeli o člena naší camino rodinky.. Pak jsme se ubytovaly a šly s Vicky prozkoumat město. Musely jsme přes most, před kterym jsme se zastavily na kebab.

Město je v podstatě celý do kopce, takže jsem byla celou dobu zpocená, jak prase 😀 Taky je to univerzitní město a všude jsou různý fakulty a v jedný části jsou jen koleje, kde studenti projevujou svoje názory takže tam všude řvala hudba, všechny baráky byly posprejovaný různýma heslama a každá ta kolej měla nějaký jakoby téma takže tam měli pověšený různý věci. Dost zajímavý 😀 Univerzita samotná je taky dost cool, je tam krásná vyhlídka a celý to prostranství maj pěkný. Pak jsme jen tak bloudily, chodily do různých kostelů a tak .

U albergue je pak socha svatý Kláry, která z Coimbry taky šla do Santiaga a všichni se tim tady chlubí 🙂

K večeři jsme si mohli objednat něco z přilehlý restaurace. Objednala jsem si vege polívku a s Vicky jsme si daly napůl vepřový se žampionama a rybu se zeleninou. Poprvé jsem taky ochutnala zelený víno a bylo vynikající, takový nasládlý. Nakonec nám čišník přinesl pozornost – nějaký typický portugalský digestiv. Smrdělo to jako absinth, ale chutnalo to sladce, nakonec teda dobrý!

V noci jsme byly v pokojíku 3 palandy a nahoře vedle mě ležela starší francouzka, která hrozně chrápala a pak si v noci normálně rozsvítila čelovku a četla si knížku ?!?!? No to jsem byla běsná!!! Bába blbá! 😀

Dnes ušlápnuto: 17 km + několik km při poznávání města

Dnes utraceno: albergue 10e, 6,50e večeře, 5e kebab

šťastná v lese

pohorky se vzkazama

v týhle vesničce byl nejen zamykatelnej záchod, ale i všude vyvěšený tyhle praporky

výhled na Coimbru

albergue

socha sv.Kláry u albergue

albergue vevnitř

kámoš poutník

  

univerzitní náměstí

výhled z náměstí

   

popsaný koleje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Top