6. den São Cateano – Tomar

6. den São Cateano – Tomar

Jako vždy byl budíček v 6 ráno, ale dneska jsme se zdrželi snídaní a hlavně australankou Irmou, který to hrozně dlouho trvalo, ale kolegiálně jsme čekali. Takže jsme vyšli kolem 7:30. Snídaně navíc byla velkym zklamáním, protože byl jen chleba a máslo. 😀

Po cestě byla poloopuštěná quinta (v překladu farma nebo statek), která byla zarostlá přírodou, ale byly vidět vykukující dlaždičky a celý to bylo takový magický a krásný. Až potom jsem se o ní dočetla i v průvodci, kde jsem zjistila, že kousek funguje jako dost drahej hotel.. Pak se šlo dost snadno přes různý vesničky až na konec Atalaia, kde se zahýbalo do… pozor … LESA! Konečně konec suchých pustin a neskutečnýho vedra bez kousku stínu! Byla bych se radovala víc, kdyby spolu s lesnatym terénem nezačalo i stoupání 😀 Ale počasí bylo úplně super, takový pod mrakem, díky lesu bylo vlhko a příjemně foukalo. Poprvé jsem tak měla pocit, že mě to snad začíná i bavit 😀 Když jsem pak překonala největší kopec do nějaký vesničky, hned jsem se sháněla po nejbližšim café, ale to bylo až pod kopcem. Krásný bylo, že jsme se tu potkali snad úplně všichni, dokonce i jeden Dán se kterym jsem spala na pokoji první den v Alpriate 🙂

Odtud jsme šli zase s Keithem spolu a (bohužel) jsme šli podle něj. Takže jsme si několikrát udělali zacházku – přes vesničku navíc, mimo centrum města a tak… Myslela jsem, že ho zabiju 😀 No nakonec jsme došli k hasičárně, kde jsme chtěli přenocovat (což je zadarmo), a přímo u vchodu se potkali s Irmou a Vicky, který vyšly asi o půl hodiny později než my. Zaregistrovali jsme se a jeden z hasičů nám ukázal, kde máme spát. Byla to klasická tělocvična, jako ve škole, mini matračky nebo spíš hodně tenký žíněnky byly jen 4 a strašně to tam smrdělo močí. Nefungovala totiž voda a tak si asi dokážete představit, jak vypadaly záchody, který byly v tý místnosti. Sprchy nebyly. No takže jsme řekli, že sice nejsme žádný fifleny, ale tohle se fakt nedá. Sprcha je totiž jediná věc na kterou celou dobu šlapání myslíte. A bez ní prostě nejede vlak! Takže jsme se sbalili a šli do nejlevnějšího hostelu (albergue tu není) Thomar 1000, kde měli poslední místa. Hostel to byl klasickej evropskej cool s palandama a moc pěknej.

Po refreshi ve sprše jsme s Vicky vyšly prozkoumat město. Bohužel pro nás, největší atrakce je nad městem na kopci a to starý hrad Convento do Cristo. No v žabkách jsme se tam přesto vyšplhaly a stálo to fakt za všechno to nadávání po cestě 😀

Na večeři jsme se zase sešli všichni (jsme jak rodinka 😀 ) v restauraci Taberna Antigua, kde mají peregrino menu za 5e ! Vegetariánský teda. A mají domácí pivo! Bylo to moc dobrý, ale ne moc sytý po takovym výkonu, takže jsme s V. zašly ještě vedle na prasáka na tuňákovou pizzu 😀

Taky se musim pochlubit, že poprvé bylo večer chladno a tak jsem využila legíny a mikinu. YES! 😀

Dnes ušlápnuto : 24 km

Dnes utraceno: 15e za hostel, 5e večeře, 3,50e půlka pizzy a nějaký to kafíčko se sladkym po cestě (to do toho moc nezapočítávám, vždy kolem 3e)

 

krásná quinta !

les!!!!

granátový jablka

malej kopec 😀 nejhorší je, když na něj vidíte!

fíky

tam nahoře Convento do Cristo !

 

„lože“ v hasičárně 😀

hostel Thomar

lože v hostelu 🙂

Convento do Cristo

vyhořelý kostel bez střechy

na modelku v žabkách, jak jinak, že jo? 😀

 

domácí pivo

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Top