Večer jsem si řekla, že ráno nebudu nikam pospíchat po delší době se vyspim bez budíku a tak díky zataženým okenicím jsem spala až do 8 hod. Šla jsem hned na snídani, posnídala jsem se lupínkama, chleba se šunkou a sýrem. Když jsem přišla nahoru do pokojeuž všichni taky pomalu vstávali, takže jsem se v klidu sbalila, se všema se rozloučila, protože tady den zůstávají. Je to divný pocit, že je nebudu po cestě potkávat, když jsem na ně byla teď zvyklá každý den… Takže loučení bylo dost smutný.

Kolem 9 hod jsem už byla na cestě a byla překvapená jak je cesta značená 😀 Šipky byly VŠUDE! Když jsem se rozhlídla viděla jsem třeba 5 šipek jen tak 😀 Rozhodla jsem se jít vnitrozemní cestou, protože co jsem četla na různých forech a tak, tak je na pobřežní spousta lidí, taky jsem chtěla vidět město Barcelos.

Takže si to takhle štráduju ulicema a vidim totálně zmatenou a ztracenou ženskou s batohem, takže jasnej poutník, ukazuju jí, kde je šipka a kde je asi tak hledat, tak se mě hnedka chytla. Daly jsme si spolu kafe a dortík a u prvního kopce jí ztrácim. Po dlouhý době jsem si dala sluchátka a šlo se mi hrozně dobře. Cesta byla z centra města takovym předměstím takže pořád po chodníku/silnici, nijak úplně záživná teda..

Docela za chvíli jsem došla do dnešního cíle – do obrovskýho kláštera v malý vesničce Vilarinho. Klášter má u sebe i velkej kostel a bohužel i hřbitov, což působí trochu strašidelně.. Ale je to tady krásný a má to svojí atmosféru. Na pokoji jsem s mladým španělským párem a jejich italskym kámošem. Když si jdu věšet prádlo potkávám tu Kanaďanku, která teprve dorazila a hrozně se na mě urazila, že jsem jí odešla… Moc to nechápu, ale zdá se docela naštvaná… No.. Takže asi tak 😀

V malinkym krámku poblíž kláštera si kupuju k večeři housku se salámem a k snídani mandarinky a BeBe. U společnýho stolu pak u večeře potkávám sympaťáka Gira z Německa tak mýho věku, povídáme si celý večer a je to fajn potkat zas někoho podobně starýho..

Noc byla naprosto příšerná, protože ti dva milenci se tam pořád milískovali a mlaskali, radši jsem si ani nechtěla představovat, co tam dělají a navíc v klášteře!!! Takže jsem si dala sluchátka a představovala si, že tam nejsem. Nakonec ten kluk ještě chrápal jako tisíc tlusťochů vedle sebe!! Prostě supr čupr noc! 😀

Dnes ušlápnuto: 25,1km

Dnes utraceno: albergue donativo (normálně se dává minimálně 3e, já dala 5e) , krámek 8e