Ráno jsem si ani nenařídila budíka, protože mi bylo jasný, že mě stejně nějakej nedočkavej magor vzbudí 😀 Vzbudili mě v 6. Sbalila jsem se a vyšla sama na cestu. V lesíku jsem potkala sympatickou Němku, tak jsme chvilku kecaly. Došly jsme spolu k poslednímu café před největším kopcem celýho portugalskýho camina, kde jsem si dala kafe, sendvič  a croissant. Takhle posilněná jsem vyšla vstříc 5kilometrovýmu kopci. Zezačátku se šlo ještě vesničkama a menšíma kopečkama, to bylo v pohodě. Pak se ale zašlo do lesa a tam to peklo začalo 😀 Fakt docela příkrej kopec a ještě se šlo po kamenech. Šla jsem dost pomalu, potila se jak prase, ale dala jsem to! Cestou byl ještě velkej kříž s různýma věcma, co tam nechávají poutníci, když jdou kolem. Co mě překvapilo byly odložený boty. To jako kdo tu nechá boty? 😀 Nerozumim… Co mě pobavilo byl kámen, na kterym bylo napsáno „love is everything, freedom is the rest.“ a někdo chytrej dopsal „and shower is the best“ 😀 Cestou nahoru nejenom, že jsem se potila asi ÚPLNĚ ze všech pórů těla a nadávala, ale dokonce jsem v jednu chvíli i psala mámě ať si pro mě přijede, jako jsem to dělala malá na táboře. No sranda to byla to šplhání.

Úplně nahoře pak byla krásná vyhlídka, pitná voda a zpocený zmordovaný poutníci, co se kochali. Udejchaná jsem si sedla na první kámen a připojila se k hromadnýmu pozorování krajiny. Sympatický je, že i když máte durch triko, poutníci na vás blbě nekoukaj a tak nějak to přehlíží.. Ve fontánce jsem se opláchla a ten kopec zas šla pomalu dolů 😀

Hned pod kopcem je albergue v Rubiaes, kde jakoby končila dnešní etapa po 18km, což mi přišlo dost málo a energie jsem, kupodivu, měla ještě dost, tak jsem se rozhodla pokračovat dál. Navíc po zvládnutí toho kopce jsem se cítila jak wonder woman a věřila, že ujdu všechno 😀

Šlo se mi báječně, tady jsem zažila jeden z momentů, kdy jsem si začala uvědomovat, jak moje tělo hrozně posílilo od prvního dne/týdne.. Čekal mě další kopec, ale už ne tak velký a navíc nebyl vůbec tak prudkej, takže se šlo fakt dobře. Po cestě jsem potkala cyklisty, sami mě zastavili a chtěli si povídat. Byli sympatičtí a fajnový, Portugalci z Porta. Zajímavý bylo, že za den dají asi 60-70 km, to jsem jim trochu záviděla. Když jsem jim řekla, že jsem vyšla z Lisabonu strašně se mi vysmáli 😀 Pak si dělali srandu jestli mě nebolí nohy, že mi klidně půjčí kolo a tak.. Srandičky prostě. Tohle je stejně děsně fajn, potkat úplně cizí lidi, chvíli s nima pokecat a být na úplně stejný vlně. To mě ba!

Pod druhým kopcem jsem potkala na odpočívadle Španěla s pejskem, což mě hnedka zaujalo, tak jsem se s nim dala do řeči a on mě uklidňoval, že to neni jeho pes, ale že s nim už asi 3 dny jde a tak už vlastně asi možná bude jeho 😀 Tak jsem ho poňuňala, doplnila tim endorfiny a pokračovala v cestě dál.

O 2 vesničky dál už byl home stay , kde jsem chtěla přespat, ale měli zavřeno. To mi vzalo vítr z plachet, protože další byl nějaký drahý hotel nebo mi pak zbývalo dojít až do Valença, která je na hranicích se Španělskem už. Osud tomu ale už tak chtěl, že jsem došla k tomu luxusnímu hotelu a byla tam cedule, že mají postele i pro poutníky za skvělou cenu! Krásný prostředí, skvělý sprchy s mýdlem a šamponem (!!!), mazliví pejsci a bazén ! Bazén !!! Měla jsem hlad tak jsem si dala nějaký sendvič a pivo a platila ošklivejch 5e. No co se dá dělat.

Spí se tu na palandách, který mají závěsy, takže po dlouhý době je to takový příjmený intimčo. Hlavně mi nikdo nebude svítit čelovkou do obličeje, yaaay! S ostatníma poutníkama jsme v 7:30 stepovali před restaurací hladoví, kdy měli otevírat, nakonec otevřeli až v 8 a ještě se na nás ksichtili 😀 To neví, že v 9 chodíme spát a ne jíst 😀

Na večeři jsem seděla s partičkou Němců a Švýcarovi, byli kamarádští a vtipní, takže proč ne. Polívku neměli ještě uvařenou a tak jsme místo toho dostali salát, ale moc dobře ochucenej. K hlavnímu byl … trošku se stydim …. řízek 😀 Objednali jsme si ale kuře a byl z toho kuřízek. A ne ledajakej! Nejlepší jakej jsem kdy jedla (promiň mami 😀  ), šťavnatej s bylinkovou krustou, no lahoda. Slintám jen si na to vzpomenu! Dostali jsme i dezert – čokoládovou buchtu s pomerančem. Takže večeře za ty prachy světová, já se pak hned uložila do svý kóje a usla.

Dnes ušlápnuto: 27,5 km

Dnes utraceno: 10e ubytko, 5e oběd, 8e pilgrim menu