Izrael. Holy Land. Falafel Land.  Jedna z nejstarších zemí s hodně náboženskou tradicí. A my tam konečně jeli. Partička 4 různorodých lidí, co se znají od pubertálních let. Moje nejoblíbenější M., vždy vtipnej F. a mimo naší klasickou partičku se náhodou tady s náma objevil i P. 

Jelikož nás Ryanair strašil, že mění zavazadla a my (já) se nechali vystresovat, tak jsme si koupili jedno odbavený, strašně drahý zavazadlo.  Letenka nás každýho stála kolem 2200,-.
To, jak jsme každej jinej bylo krásně předvedený už na letišti. Už jenom se sejít, abychom tam každej dal svoje věci bylo těžký. S P. jsme se ráno sešli u mě, hodil si do obřího kufru svoje 2 ručníčky, který stejně po cestě pak ztratil, a vyjeli jsme na letiště. Já si šla slušně pro kafe a P. s kufrem do trafiky pro pivo. Přijdu s kafem a P. bez kufru. Řikam si dobrý, stojí v trafice, máme ho, sranda. Stojíme u přepážky i s M., dáváme kufry a batohy k odbavení a M. začíná v panice čím dál víc chrastit v kabelce. Nakonec z ní vypadává, že nemá peněženku s dokladama, penězi a kartou. Supr. Minutu po panice všech ji nachází v jiný kapse kabelky, v kapse „abych jí neztratila“ 😀 S půlhodinovym zpožděním se objevuje F. a oznamuje nám, že musel ještě vyřizovat něco v bance, že mu nefungovala kreditka 😀 Jako. Podělat se to mohlo dost, ale my máme štěstí a tak se bez jakýchkoliv velkých kontrol dostáváme k vytouženýmu pivu za stovečku 😀 

Po příletu na eilatský letiště Ovda, kterýmu jsme se teda museli trochu vysmát, protože to bylo asi to nejmenší, co jsme kdy viděli, se nás paní u pasový kontroly zeptala odkud se známe, jestli jsme tu už někdy byli a pustila nás. Koupili jsme si busík do Eilatu za 21NIS (1 NIS=cca 6kč) a za hoďku byli v centru města.  Měli jsme hlad a všude byl šabat. Naštěstí Eilat je přímořský město u Rudýho moře, což láka dost cizinců, hlavně Rusů, k usazení, takže tu měli obchůdky otevřený a našli jsme i stánek se shawarmou a falafelem. Tady jsme se usadili, pochutnávali si na shawarmě (místní takovej kebab) když si P. uvědomil, že zapomněl batůžek s dokladama v buse. Takže to šel hledat, my se šli ubytovat do hostelu – Ahla hostel, kde jsme měli svůj pokoj pro 4 s vlastní koupelnou za 2 noci jsme platili nějaký 4tis dohromady. Doklady se druhý den našly a my tak mohli jít už v klidu kouknout na pláž, která byla děsně turistická, ale nic jinýho jsme tady ani nečekali. A díky šabatu jsme jeli na diving, náš hostel ubytovává potapěče, kteří si tady dělají různý certifikáty tak to pro nás bylo snadný. Potápění na necelou hoďku nás tak vyšlo na nějakých 230 NIS a to jsme každý měl svýho instruktora a všechno nám předtim krásně vysvětlili. 

Rudý moře je na potápění jedno z nejhezčích, ale potápění do 6 metrů toho tolik neukáže. Už dlouho je mym snem/cílem mít certifikát a při cestování se chodit potápět do větších hloubek, kde to musí být fakt úplně něco jinýho. A tak jsem si řekla, že sem v příštim roce pojedu a ten kurz si udělám! Naštěstí potápění nadchlo úplně všechny, tak se tu možná sejdeme ve stejný partičce 🙂 

Další den zatímco jsme kluky vyslaly do půjčovny pro auto, jsme s M. připravily královskou snídani. Jen tak mimochodem, dost mě tu baví obří balení hummusu ve skoro litrových baleních 😀 To je něco pro nás! 

A tím pro nás začíná náš road trip. Jen pro informaci, auto jsme půjčovali od AVIS a platili jsme za 5 dní dohromady 120euro s 2 řidičema (což je za příplatek). 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Vyrazili jsme vstříc novym zážitkům za playlistu Queenů do negevský pouště. První pozoruhodností byly zcela jistě značky „pozor velbloudi“, to mě navnadilo a celý týden tak vyhlížela volně pobíhajícího velblouda (neviděla). Cílem dnešní cesty byl kaňon Machteš Ramon, V průvodci píšou, že je to takový místní Grand canyon. No moc neni 😀 Ale hezký to je! Vyjeli jsme autem nahoru, kde je parkoviště. Udělali jsme si procházku po „hřebeniů s krásnym výhledem dolů a cestou potkávali kozorožce. Potom, co jsme se vrátili k autu jsme sjeli zpátky dolů ke „colored sands“ neboli barevným pískům, kde na jednom místě má být asi 5 barev písku. Cestou do dnešního cíle, města Beersheva, jsme si chtěli ještě udělat procházku k oáze a vodopádům v národním parku, ale tam už nikdo nikde nebyl a tak jsme to vzdali.

Tím, že jsme do Beer Sheva přijeli tak brzo jsme museli čekat na check in v našem dokonale krásným mini domečku z Airbnb (cca 1990kč/noc/4os, Hillary´s place doporučuju!), který byl od 16 hod. Naštěstí hned vedle byl nově otevřený maličký hummus bar s cool obsluhou a skvělou hudbou. Dali jsme si hummus a začali popíjet. Tady jsme zjistili, že je tu dobrym zvykem, že obsluha přijde s panákama k přípitku, dají si s váma a nic za to nechtěj. Nám to ovšem dodalo pocit, že bychom to měli otočit no a víc už vám k tomu večeru nedokážu říct 😀 To ubytko si pamatuju až z rána.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Ráno bylo kocovinový a tak jsme si vyhledali nejlepší shakshuku ve městě, která díkybohu byla skoro za rohem od ubytka. Café Lula, který nabízí za 52 NIS shakshuku dle výběru (já měla s lilkem), chleba, salát (úplně dokonale vyladěnej tabuleh s oříšky, brusinkama a koriandrem), džusík a kafe. Prostě dokonalej brunch! Po naplnění pupků jsme vyrazili do Tel Avivu. Náš hotel je tak cool a hipster až je divně creepy 😀 Bydlíme v 6 lůžkovym pokoji (128NIS/os/2noci) a už teď lituju ty dva co tu budou s náma, protože F. vypadá opět dost použitě 😀

Vyrazili jsme se courat po Jaffě, která je známá největším blešákem. My to teda pojali hlavně kulinářsky a tak ochutnáváme co to jde. Nejlepší byl asi pečený květák s tahini! Já tu jejich kuchyň miluju!!! Pak jsme si s M, koupily řetízek ručně dělanej holkou, co si je i prodávala. Večeřeli jsme v hipster části Tel Avivu „Florentine“ za 60 NIS jsem měla kozí sýr s batátem jako předkrm a pak kuřecí s kaší. YUM! Na hostelu si zahráli ping pong a nechaly kluky svýmu osudu na střešnim baru. Ráno byli pochopitelně uplně mrtví, tak jsme je s M. nechaly spát a šly si projít město. Začaly jsme na největším trhu. Zas všechno ochutnáváme (granatovým jablko, sladký arabský cecek, beef cigar) nakonec zakotvíme v takovym baru přímo na trhu, dáváme si ceviche a lilek k tomu drink a je to opět neskutečně boží! Mají um v tom ochutit to jídlo do úplně jiný galaxie. A zase! Holka co nás obsluhuje se nudí a tak nám nalévá panáky! Odcházíme v mnohem lepší náladičce na bauhaus domy (je tu celá čtvrť v tomhle stylu). Zpátky jdeme přes naší už zamilovanou starou čtvrť Neve Cedek. Stavujem se na boží zmrzku v Golda ice cream a kolem pláže jdeme až ke starýmu jaffskýmu portu. Ten je celej předělanej na malý galerie a je to celý zase útulný a rozkošný. Na trzích pak náhodou potkáváme zase kluky a cestu na hostel protančíme. Večer chceme do víru velkoměsta a tak jdeme na doporučení do střešního baru Prince, kde nám barman namíchal nejlepší drink, co jsem kdy pila.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Další den jsme se vydali do Jeruzaléma. Ještě jsme se stavili na vyhlášenou snídani v Xoho. Já si dala snídaňový burrito a flat white a perfektní! Po cestě už v Jeruzalémě vidíme všude ortodoxní Židy. Mě ty cancourky v klobouky ba! A maj to i dobře vymyšlený! Když začalo pršet tak si klobouky zabalili do igelitovýho pytlíku 😀 Platíme parkování před Damašskou bránou do starýho města. V Jeruzalémě je několik čtvrtí – my vešli do muslimský pak je tu ještě arménská (pravoslavná) a židovská. Já se nejvíc těšila na dóm, známej ze všech fotek, ale bohužel jsme přišli pozdě a může se tam jen ráno 1x denně 🙁

Tak ochutnávám aspoň něco, co sice vypadá jako teplý sperma s posypanym kokosem, ale pán nám tvrdí jak je to dobrý. Nebylo. Tak jak to vypadalo to i chutnalo. P. má ale dost zničený chuťový buňky tak mu to chutná a dojíždí to 😀 V Jeruzalémě nemáme moc štěstí. Když jsme po kontrolách vešli ke zdi nářků a jdeme blíž začínájí nás vyhánět a zkoumají tam nějaký batoh či co, takže taky zavřeno. Pomalu se vymotáme ven a jedeme ještě do muzea holocaustu, kde se všichni skoro rozbrečíme…. S depkou odjíždíme do Palestiny. Dnešní nocleh máme zařízenej totiž už v Betlémě. Jak známo Palestinci moc Izraelce nemusí. Vjíždíme omylem podle navigace do tmavý uličky, kde je nějaká velká cedula, kde stačim přečíst jen „dangerous“… NO! (druhý den zjišťujeme, že tam je napsáno „izraelcům vstup zakázán“). Ubytko je v zapadlý uličce, dojdou si pro nás děti a vesele nás vedou domů a svět je zase bezpečnej a v pořádku 🙂 Máme airbnb (1200kč/noc/4os) i s parkovacím místem. Spolu s F. a M. jdeme na jídlo do nejbližší restaurace dle mapy, protože umíráme hlady. Jsou na nás všichni moc hodní, trpělivě nám vše vysvětlujou co je co a doporučujou jen lahůdky! Máme maso s nudlema, zeleninu na čínský způsob a arabskou specialitu – shish barak – knedlíčky plněný jehněčim masem vařený v kozím jogurtu a mňam!

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Betlém objíždíme hlavně po stopách Banksyho – slavnýho pouličního umělce, který dlouhý léta kreslil právě na zeď oddělující Izrael a Palestinu. Postavili ji ze dne na den a zdejší lidi to dost poznamenalo. On/ona na to chtěl poukázat a bojovat tak proti tomu… Dodnes se neví jeho/její identita. Hned naproti zdi nově nechal vybudovat hotel s jeho dílama, kam jsme se taky byli podívat. Pak jsem zeď obcházeli a koukali na krásný ale smutný graffiti, když jsme došli ke slepý uličce potkali jsme místní paní, která nám vypravěla jak jí zeď postavili hned vedle baráku a jak to bylo hrozný a nám se zase chtělo brečet… Dál se zastavujeme u kostela, kde jsou Ježíškovy jesličky, ale fronta byla tak dlouhá, že jsme hned odešli a za rohem si dali vyhlášenej falafel za 6 NIS, což je strašně levný a fakt vynikající!!! A dál už jedem k Mrtvýmu moři! PO cestě konečně potkáváme velblouda, ale jasně turistickýho, nastrojenýho a hlavně přivázanýho, nechci to podporovat tak se chci jen narychlo přiblížit, ale hned se mu začíná pěnit u huby tak mizim 😀

Jedeme se hned vykoupat na nejhezčí místní pláž „Ein bokek“ a první pocity po vlezení do vody byl fakt hustej. Spíš takovej výbuch smíchu, že to člověk fakt nečeká. Přirovnala bych to k tomu, že jsem se cítila jako nafukovací člun 😀 Navíc jste pak celý takový naolejovaný. Rady do života u Mrtvýho moře : den předem se neholte, nechoďte tam s ránama, neponořujte si hlavu, neprďte do vody! (To jsem zkoušela na kluky aby to zkusili, co to udělá, ale neudělali tak mi třeba napiště, jestli to zkusíte 😀 ) Rezervovala jsem cool ubytování ve stanu v poušti a tak za západu Slunce grilujeme před stanem a je to celý strašně hezký…

Ráno vyjíždíme brzo, abychom v klidu vrátili auto zavčas. Včera tady trochu pršelo a to na poušti znamená dost možná komplikace s povodněma přes silnice. Včera večer byly všechny zavřený a tak vyrážíme a modlíme se ať je to ok. Bylo.. Takže odpoledne trávíme na slunci u moře v Eilatu a po posledním falafelu odjíždíme zpět na letiště. Tentokrát to tak hladký není a vyptávají se docela dost a dělají hrozný obstrukce se zavazadlama… Po asi hodině ale jsme u gate a je to cajk.

Takže příště zas! Díky M., F. i P.
T. < 3