Ušla jsem 35km!! Jsem v Portu ty vogooo!!! TAK nadšená jsem! Pyšná na to, že jsem to dokázala a zároveň hotová z toho jak překrásný místo Porto je!! No ale zpět… Ráno jsem nemohla spát a tak jsem v 6 vstala a zabalila si. Spolu s Inge, která v tenhle čas vstává pravidelně, jsme zapadly do prvního otevřenýho café na hlavním náměstí města. Dala jsem si kafe, sendvič a zase tu čoko věc. Po snídani jsme se trochu ztratily, ale…
Ráno jsem vstávala v 6:30, protože snídaně je od 7 hod. Děti hned takhle z rána makaly, všechno měly připravený, hustý. Dala jsem si lupínky, kafe a džus a úplně čertsvý houstičky ještě teplý, pěkně na prasíka s nutellou 😀 Když si ke mne sedla pizda Francouzka (ta s tim světýlkem na hlavě) tak jsem radši vyšla 😀 Asi po 5 km jsem se potkala s Inge a tak jsme pak víceméně šly spíš spolu.. Dneska to bylo hodně kopcovitý….
Ráno jsem trochu zaspala a vstala „až“ v 7 hodin 😀 Jojo takhle se tady jede.. Aspoň je vidět jak dobře se mi spalo. Nasnídala jsem se a kolem 8 vyrazila. Konečně jsem se zas cítila úplně skvěle. Dneska mě nic nebolelo, ani achillovky, ani koleno, prostě nic. Díky tomu jsem úplně frčela. Zastavila jsem se až po 12km v původnim dnešnim cíli 😀 Po cestě ale byly opět zážitky jako přecházení hrozně vytížený silnice nebo přechod starodávnýho mostíku za…
Kupodivu jsem se fakt dobře vyspala. V místnosti nás spalo asi 40, ale s klapkama na očích a špuntama v uších se mi spalo krásně 😀 Před 7 jsem sama vycházela z albergue a hned u východu jsem špatně odbočila a dostala se do vesničky, kde jsem přišla na to, že už by tu nějaký značky být měly a nebyly… Nakonec jsem se našla a napojila se v tý vesničce jen o kousek dál. Následovala kraťoučká chůze lesíkem a zbytek…
V hostelu jsme se nasnídali, zalepili puchýře a namazali nohy preventivně proti novým puchýřům a vyšli asi kolem 7 zase. Dneska mě čeká dlouhej den, musim ujít 31 km, protože po cestě neni NIC. Jakože ani drahej hotel, nic. Za Tomarem je cesta úplně super, taková úzká a klikatá kolem řeky, pak kopcovitá a širší s krásnym výhledem. Zastavujeme v první vesničce na kafe, kde potkáváme opuštěnýho pejska, který se hrozně bál, asi měl nějaký špatný zkušenosti a přitom takovej…
Jako vždy byl budíček v 6 ráno, ale dneska jsme se zdrželi snídaní a hlavně australankou Irmou, který to hrozně dlouho trvalo, ale kolegiálně jsme čekali. Takže jsme vyšli kolem 7:30. Snídaně navíc byla velkym zklamáním, protože byl jen chleba a máslo. 😀 Po cestě byla poloopuštěná quinta (v překladu farma nebo statek), která byla zarostlá přírodou, ale byly vidět vykukující dlaždičky a celý to bylo takový magický a krásný. Až potom jsem se o ní dočetla i v průvodci,…
Dnešní plán byl jasnej – oddychový den . Já i Vicky i Keith jsme se večer dohodli, že to dneska nebudeme nijak hrotit, protože přišel den, kdy se tělo snaží na všechno zvyknout a my byli unavený, bolavý a plný puchýřů. Vstali jsme kolem 7, bohatě se nasnídali houstičkama s chorizem a vyšli v naší trojici. Celou cestu jsme moc nemluvili a každej byl spíš ve svym vlastnim světě. Vicky pořád chodí se sluchátkama v uších, Keith zas myslí jen…
Druhý den vycházím v 7 ráno, což je na zdejší poměry asi pozdě, protože odcházim skoro poslední. Cesta byla zezačátku super, foukalo, bylo tak akorát a šlo se polem. Taky to chvíli (asi 5km) bylo kolem řeky a tam to bylo úplně úžasný! Pak se ale pomalu zase najelo na prašnou nekončící cestu střídající se s nekonečnýma úsekama silnice. Nejhorší ovšem bylo, že se teplota dostávala pomalu ale jistě k 35°C a to začínalo být fakt moc. Ještě dopoledne jsem…