Dnes je to přes půl roku, co jsem se vrátila z cesty. Konečně jsme se dokopala k úplnýmu dokončení článků a strašně mě bavilo vzpomínat a prožívat to celý znovu. Po návratu jsem dostávala spousty otázek. Zkusim shrnout, za co to stálo i co nebylo úplně sluníčkový.. Co mi cesta dala? Určitě boží pocit. Boží pocit z uvědomení si sebe sama, přírody kolem nás, užívání si samoty (do tý doby jsem nebyla schopná si sama jít sednout ani na kafe!)…
Dnešní den byl neskutečně BOŽÍ !!! Ráno mě teda zas všichni vzbudili, takže jsem se sice připravila, ale jak trubka pak čekala zas na sluníčko. Posnídala jsem mini croissantíky a kafe z automatu. I tak jsem to dlouho nevydržela a šla v šeru kolem 8 hodiny. A dodnes toho lituju, protože na začátku je hned mlýn s potůčkem a ten já pořádně ani neviděla… Celá cesta šla z kopce, kolem potůčku a po cestě byli starý mlýny, tohle všechno v…
Ráno jsem chtěla vstávat kolem 7, kvůli světlu, ale prostě mě nenechali a všichni dělali bordel. V 7 jsem teda byla nucená vyjít. Zastavila jsem se v prvním café, kde jsem se nasnídala a v klidu počkala na světlo.. Baví mě, jak se tady ve Španělsku ke kafi dostávají malý mňamky zdarma. Pak se šlo městem až jsem došla na rozcestí, před kterym jsem potkala Němce Michaela, životního kouče, se kterym jsem šla nakonec celou dnešní etapu. Na odbočce k…