Ráno vstávačka zase v 6 a ranní trápení se spacákem, jako každý den, mě neminulo. Vyšla jsem ještě když svítalo, což mi umožnilo zase krásný výhled od kostela. Do prvního café to bylo 9 km, kam cesta byla kamenitá a střídavě nahoru/dolů, ale super. Jsem hrozně šťastná, že to okolí je zelený a všechno je tak nějak krásnější. V cafe jsme se zas všichni „scukli“. Tohle mě hrozně baví. Jdete několik kilometrů sami, ale víte, že v prvním café to…
Ranní goal dneska bylo hned první město s albergue, abych to nepřehnala pro moje bolesti achillovek a všeho. Takže jsem se ráno posilnila toastama se šunkou a sýrem a vyrazila. Vyšla jsem společně s australankou Irmou a belgičankou Vicky, která se mnou včera trpěla. Zanedlouho za vesničkou jsme se pomalu trhaly, takže asi po půl hodině už jsem šla sama. Zezačátku to bylo docela do kopce, což pro moje achillovky bylo lepší než jít z kopce. Po cestě nahoru jsem…
V hostelu jsme se nasnídali, zalepili puchýře a namazali nohy preventivně proti novým puchýřům a vyšli asi kolem 7 zase. Dneska mě čeká dlouhej den, musim ujít 31 km, protože po cestě neni NIC. Jakože ani drahej hotel, nic. Za Tomarem je cesta úplně super, taková úzká a klikatá kolem řeky, pak kopcovitá a širší s krásnym výhledem. Zastavujeme v první vesničce na kafe, kde potkáváme opuštěnýho pejska, který se hrozně bál, asi měl nějaký špatný zkušenosti a přitom takovej…
Jako vždy byl budíček v 6 ráno, ale dneska jsme se zdrželi snídaní a hlavně australankou Irmou, který to hrozně dlouho trvalo, ale kolegiálně jsme čekali. Takže jsme vyšli kolem 7:30. Snídaně navíc byla velkym zklamáním, protože byl jen chleba a máslo. 😀 Po cestě byla poloopuštěná quinta (v překladu farma nebo statek), která byla zarostlá přírodou, ale byly vidět vykukující dlaždičky a celý to bylo takový magický a krásný. Až potom jsem se o ní dočetla i v průvodci,…
Jet do Švédska, země Vikingů, byl pro mne vždycky tak trochu sen. S mojí nejlepší kamarádkou M. jsme to plánovaly už bůhví jak dlouho a tak když se vyskytla akce – letenky do Stockholmu za nějakých 1.400kč s ČSA, tak jsme neváhaly! Na letišti jsme si s M. koupily našeho oblíbenýho černýho Kozla a bagetu, jako klasický „občo“ do letadla 😀 Let trvá 2 hodiny, letěli jsme ve 12 hodin a když jsme přistáli kolem tý 2 hodiny odpoledne tak…
Marseille – město rybářů, provensálský vůně, kde se mísí mix středověkých hradeb i moderních muzeí. Druhý největší město Francie se pyšní hlavně Notre Damem, který se tyčí nad městem na jehož vrcholu je pozlacená socha Panny Marie a měří 10 metrů! Mě tam zavedly levný letenky od Volotea za 5 euro, ale jak je zvykem, než se doklikáte, tak to za 5 éček nikdy není 😀 Maminky přání k narozeninám bylo jezdit každý rok na nějaký výlet, takže tohle byl…
Dnešní plán byl jasnej – oddychový den . Já i Vicky i Keith jsme se večer dohodli, že to dneska nebudeme nijak hrotit, protože přišel den, kdy se tělo snaží na všechno zvyknout a my byli unavený, bolavý a plný puchýřů. Vstali jsme kolem 7, bohatě se nasnídali houstičkama s chorizem a vyšli v naší trojici. Celou cestu jsme moc nemluvili a každej byl spíš ve svym vlastnim světě. Vicky pořád chodí se sluchátkama v uších, Keith zas myslí jen…
Albergue nám otevírají „až“ v 6:30, ale už jsem od ostatních nakažená a tak jsem v 6:30 už taky skoro ready a snídám. Pak ve skupince vycházíme společně a procházíme městem, já se trhám a jdu se podívat ještě na východ Slunce do Portas do sol, kde je úplně boží výhled na okolní krajinu. Odtamtud se jdem pěknym krpálem dolů, což není úplně příjemný na kolena. Pak se cesta stáčí do vinic, kde doháním mojí skupinku. V první vesničce si…
Vycházim zase v 7 ráno. Je to ideální, protože takhle vždycky stíhám krásnej výhled na východ Slunce. A to je prostě boží! Tentokrát ho zachytávám na mostě hned, jak jsem vyšla z města, na mostě nad řekou, kde se camino stáčí do pole. Tady si pouštim nejvíc inspirující a nabuzující písničku do uší (https://www.youtube.com/watch?v=49I6JrUnSQg kdybyste taky potřebovali našlápnout. Doporučuju hlavně řvát nahlas tu pasáž “ I AM MY INSPIRATION“ 😀 ) a šlapu skrz pole. Poprvé vidim raka, kterej hned…
Druhý den vycházím v 7 ráno, což je na zdejší poměry asi pozdě, protože odcházim skoro poslední. Cesta byla zezačátku super, foukalo, bylo tak akorát a šlo se polem. Taky to chvíli (asi 5km) bylo kolem řeky a tam to bylo úplně úžasný! Pak se ale pomalu zase najelo na prašnou nekončící cestu střídající se s nekonečnýma úsekama silnice. Nejhorší ovšem bylo, že se teplota dostávala pomalu ale jistě k 35°C a to začínalo být fakt moc. Ještě dopoledne jsem…