Rozhodly jsme se s V. pro cestu do Nha Trangu busem i když jsme o tom všude četly šílený věci. Jede se nádherným průsmykem s výhledama o kterých se nám ani nesnilo. Dneska bych radši za víc peněz jela turistickým minibusem, který staví, kde chcete, protože to za to fakt stálo. Takhle jsme toho moc neviděly. Seděly jsme na špatný straně a koukat přes uličku taky nešlo, protože asiati asi nemají rádi okýnka nebo nevim, ale vždycky všude hnedka zatahujou ty záclonky. Řidič nám zastavil jednou, na čůrání, pak už začaly zatáčky – hodně zatáček a ty chtěl míst asi dost rychle za sebou, protože jel rychle a nestavil. Holčičce vedle se hnedka udělalo blbě, takže jsme byly jak na trní, kdy to vyhodí a my následně hned po ní taky 😀 Naštěstí všechno dopadlo dobře, nikdo nezvracel a zastavili jsme až dole u nějakýho občerstvení. My si s V. mezitím pohrály s prasátkama, který byli nejvíc rozkošný.

V Nha Trangu jsme se nechaly s V.  odvézt do oblasti, kde je nejvíc hotelů a pak tam chodily hotel od hotelu a ptaly se jestli mají volný pokoj, ale bylo dost vyprodáno nebo to bylo moc drahý. Nakonec jsme se dohodly, že se rozšoupneme a vzaly boží hotel kousek od moře a s bazénem na střeše! Ale asi za 600 000 VND za noc i se snídaní. První den jsme si užívaly jen moře (a pěkně se spálily), druhý jsme si půjčily skútr a zkoumaly okolí. Skútr je v tomhle objevování vůbec nejlepší možnost. Projely jsme pár památek, Čamský věže, pagodu s obříma Buddhama a objely jsme si poloostrov, kde jsme narazily u dálnice úplně náhodou na malou pagodu, kde nebyla ani noha, jen pán, který sbíral ze stromu manga. Byla krásná! Cestou zpět jsme jely po dálnici a to byla docela prča. Musíme si koupit roušky!

Nha Trang je plážový město, pláž je fajn, ale spousta lidí, hlavně turistů a hlavně spousta Rusů. Když jste bílej automaticky to tady berou, že jste z Ruska a mluví na vás rusky (!). Což teda jako úplně nemusíme a kdybychom věděly dřív, že budou pláže i pak víc na sever (to jsme se bály, že nebudou) vůbec bychom sem nejely. Jediný co nám to tu zachránilo, kromě super ubytování, bylo jídlo na který jsme náhodou narazily. Snažíme se vyhýbat restauracím nejenom proto, že jsou předražený, ale nikde to není ani tak dobrý jako na ulici. Tady jsme objevily uličku, kde byla babča se street foodem. Daly jsme si pivo za 15 000 VND a Bun Thit Nuong – nudle s opečeným vepřovym a takovou zálivkou a bylo to nejlepší na světě! Můžu říct, že to bylo mezi top 3 jídlama, co jsem jedla ve Vietnamu, ne-li top 1! A za 30 000 VND no neber to! 😀

Taky tu všude nabízejí levný masáže, kterou jsme taky zkusily. Masírujou tady slepí lidi, což jsme zjistily teda až ke konci masáže, z čehož pak aspoň vznikla vtipná historka. Každopádně ráno mě bolel krk víc než před masáží 😀

Večer odjíždíme do Danangu spícím vlakem – poprvé – a pak hned směr Hoi An – „město lampionů“ na který se těším z Vietnamu snad nejvíc!

průsmyk (foceno přes sklo)

prasátka!

střešní bazén s výhledem na moře

Bun Thit Nuong <3

pláž lemovaná hotely