Delta Mekongu

16 dubna, 2017 Hundka Comments 0 Comment

Delta Mekongu je ve Vietnamu nejplodnější oblastí. Je to dokonce tak plodný, že když sem Američani za Vietnamské války shazovali různý chemikálie, aby zničili přírodu a díky tomu objevili Vietkong, už se celá krajina zase obnovila. Je to oblast, kde je všechno zelený a všude jsou říčky různých průměrů.

Jely jsme sem autobusem z nádraží Mien Tay, kam jsme dojely veřejným busem z Ben Tho za 10 000 VND. Bylo to fakt vtipný, protože podle mě nikdy bílýho v buse takhle neviděli a furt nás okukovali a hrozně nenápadně fotili 😀
Na nádraží pak byla spoustu okýnek, všichni nás naháněli ať jdeme zrovna k tomu jejich a my byly s V. trochu bezradný, který si vybrat. Všechny totiž nabízí Can Tho, kam jedeme. Nakonec vybíráme střední cestu za asi 100 000 VND a nějaká slečna nás zavede k sleeping busu. Já jsem nadšená. Takovýhle druh busu vidim poprvé a děsně mě to baví. Dokonce se tam i docela vejdu (mám 180cm). Líbí se mi, že mají určitý pravidla jako, že při vstupu si každý musí vzít poslušně igelitku, kam si dá boty. Na místenky se moc často nekouká a tak si každý vybírá, kde se mu to líbí. My jdeme obě nahoru. Pod nás se usazuje děda s vnoučkem, který teda fakt neni moc malej. To už jsme si všimly, že ty děcka tady jsou docela buřtíci 😀 A tenhle byl fakt echt. Navíc mají ve Vietnamu zvláštní zvyk, že si chlapi vytahujou trika a ukazujou břicha a hladí si ho. Většinou po jídle, ale hlavně po pivě 😀 No a tenhle klouček to měl taky a my se celou cestu bavily jeho pupkem 😀

Najednou jsme zastavili na opuštěnym parkovišti a řidič na nás ukazuje, že už jsme jako tady. Otevírám offline mapy na mobilu a ještě „tady“ teda fakt nejsme. Odmítáme teda vystoupit, ale on nám vyhazuje krosny zezdola a tak nám nic jinýho nezbývá. V buse jsme byly 3 cizinky – my dvě a ještě jedna Nizozemka. Vyhodil jen nás 3, 5km od města, na místě, kde „náhodou“ čekal jedinej taxík. Fakt nenápadný. Strašně nás to naštvalo, protože s tou paní v okýnku jsme se domlouvaly, že to je přímo do města. Prostě to bylo jasně domluvený a taxikář po nás chtěl dalších 150 000 VND za dovoz do centra. S V. jsme se úplně zasekly a prostě s nim jet nechtěly a už jsme byly rozhodnutý, že půjdeme klidně pěšky (díkybohu, že jsme nešly). S tou Nizozemkou jsme kupodivu bydlely ve stejnym hotelu, tak jsme to s nim nakonec ujednaly na 70 000 VND, ale cukal se a my taky. Jinak to prostě ale nešlo.. Až později jsme zjistili, že na jihu je osvědčená jediná autobusová společnost oranžový busy FUFFA, který mají i v ceně jízdenky vyzvednutí a odvezení z a do hotelu z nádraží, což je fakt super a málokdo z cestovatelů o tom ví a berou si na nádraží zbytečně taxíky.

Jakmile jsme přejeli most do města začalo pršet. Začínáme si zvykat na tenhle druh přivítání 😀 Každopádně je odpoledne, do deště se nám nechce (stejně tady ve městě neni moc co vidět) a tak si objednáváme food tour, který jsme objevily s V. přes Tripadvisor. A bylo to nejlepší rozhodnutí! Jde s námi i Nizozemka a jdeme takhle ve třech a jako průvodce máme příjemnýho Vietnamce Thao, který umí skvěle anglicky a tak nám u každýho jídla nejen ukazuje, jak to jíst, ale i si s námi povídá o Vietnamu, o komunismu, jak to vnímají lidi na jihu i o tom, že ho rodiče po měsíci vztahu nutí ke svatbě. Probíráme všechno a je to strašně fajn večer. Vezme nás asi na 4-5 míst a všechno je dokonale ochucený a výborný.
První máme vepřový BBQ, vypadá to jako opečený páreček, ale je k tomu spousta komponent a všechno se to balí do rýžovýho papíru a namáčí do arašídový omáčky. Pak jdeme na krevetovo-vepřový muffiny, který se balí do specialního listu, který se jmenuje mustard lettuce. Na další zastávce se nás zeptá, jestli chceme vědět, co to je. Nechceme. Když to přinesou je to ale jasný. Jsme experimentátorky a pro takovýhle zážitky jsme sem taky jely, tak neváháme a jíme… Je to skvělý! A je to myš 😀 Ujišťuje nás teda, že to nejsou myši, co pobíhají kolem, že jsou chovný. No… Důležitý je, že to chutná fakt dobře. Když jsme tak rozjetý objednáváme si ještě i žábu. Ta nás teda absolutně neuchvátila. Asi to bylo tim, že na ní nechali kůži nebo tim, že to prostě chutnalo divně 😀 Chuť jsme si spravili u paní, která na ulici prodávala sticky rice. Já na to moc nejsem, ale tohle byl luxus! Byla zabalená do tenký vafle a posypaná kokosem, arašídama a cukrem. Neskutečně dobrý!!! Thao nás doprovodil zpátky k hotelu, každá jsme mu daly 5 dolarů a s plným břichem jsme šly spát.

Druhý den jsme měly koupený od hotelu výlet (moc na ty organizovaný výlety teda nejsme, ale zaručila nám, že pojedeme jen ve 4 na malý loďce s tou Nizozemkou a ještě Američanem, který tam s náma taky bydlí. A taky to bylo docela levný – 300 000 VND) a vstávaly jsme nekřesťansky brzo. Asi v 5. Vyzvedla si nás průvodkyně, koupila nám kafe a banh mi (to jsem ještě nevěděla, že bude jediná z celýho Vietnamu, kde do ní přidali koriandr) a už jsme frčeli na lodi. Proplouvali jsme plouvoucím trhem, stavili se u rodiny, která vyrábí rýžový papír a nudle, projížděli si kanály, prošli si vesničku a nakonec nás zavezli ještě na malinkej místní trh, který nebyl tak turistický. Koupily jsme si ananas a klobouky a spokojený jsme odpoledne přijely na hotel, kde nás večer vyzvedl minibus na nádraží a sleeping busem (už oranžovym) jsme jely celou noc do Da Latu.