Ráno vstávačka zase v 6 a ranní trápení se spacákem, jako každý den, mě neminulo. Vyšla jsem ještě když svítalo, což mi umožnilo zase krásný výhled od kostela. Do prvního café to bylo 9 km, kam cesta byla kamenitá a střídavě nahoru/dolů, ale super. Jsem hrozně šťastná, že to okolí je zelený a všechno je tak nějak krásnější.

V cafe jsme se zas všichni „scukli“. Tohle mě hrozně baví. Jdete několik kilometrů sami, ale víte, že v prvním café to všichni zaboří a hlavně… všechny znáte! Dala jsem si sendvič se šunkou a tim jejich sýrem a prostě Ó BOŽE ten sýr je lahodnej!!!

Jinak bych chtěla říct, že nevim, co mají portugalci za problém, ale klíče na veřejný zachody prostě patří !!! 😀 Skoro nikde je tu nemaj a tak nervozně čůráte a doufáte, že nikdo nemá stejný nápad 😀

Dál jsem pokračovala sama a hrozně si to užívala. Poprvé jsem si uvědomila o kolik silnější už od začátku cesty jsem a taky to, že jsem úplně vypla a jen si užívala tu přírodu. Po 12 km bylo zas café, kde jsme se samozřejmě se všema sešli a posledních 7 km už mi přišlo strašně rychlejch. Nožky každopádně pořád bolí, ale poctivě jsem mazala celý den při jakýkoliv zastávce Voltarenem, což dost pomáhá a pak se taky ráno lupnu Ibalgin no.. Ale určitě se to i přes tu každodenní zátež zlepšuje.

Cestou byly různý cedule o svatojakubský cestě a bylo to hrozně hezky udělaný, někdy tam byly dokonce popisky i v angličtině 😀

Ubytovaly jsme se s Inge, kterou jsem potkala ke konci cesty, v docela pěknym albergue, kde jsme se postupně zase všichni sešli.

Majitel albergue je největší miláček 😀 Má strašně happy face a hrozně vtipnej smích. Taková pohádková postavička úplně 😀

Hned naproti albergue je mercado, takže jsem doplnila zásoby ovoce a sušenek. Při tom chození se mi nějak rozpohyboval metabolismus a já mám teď pořád hlad, což je sice super, docela i vtipný, ale vlastně dost nekomfortní furt shánět jídlo 😀

K večeru pak odpočívám ve společenský místnosti, kde dopisuju deník a postupně se zakecávám s dutch couple – Mark a jeho španělská manželka Paula – jsou strašně super a jsou pro mě prototypem perfektního páru. I po tolika letech jsou na sebe strašně hodný, pozorný, neustále si dávaj pusu a celý je to takový laskyplný…  Na večeři jsme šli společně k místní benzínce ( jo 😀 ), kde nám řekli, že vlastně moc nevaří, ale že kolem nic jinýho není a že teda s kuchařem něco vymyslí. Dali nám na výběr vepřový nebo rybu. Ja šla s Markem do masa a piva, ostatní do ryby. Přinesli nám velkej tác s asi 6-8 kolínkama/ramínkama ?, jako v jedno tom kousku byly teda asi tak 2 sousta libovýho masa ostatní byl všechno tuk, kterej bytostně nesnášim, takže masa jsem moc neměla, ale pak přinesli vrchovatej tác hranolek a saláty, takže hladová jsem neodcházela.

Dnes ušlápnuto : 26,6 km

Dnes utraceno: 8e albergue, 6e večeře s pivem

loupení hroznovýho vína

 

kostel s dveřma uprostřed uličky 😀

véča